Poutní kostel Sedmi radostí Panny Marie

Poutní kostel Sedmi radostí Panny Marie situovaný na svahu poblíž pramene dobré vody je barokní stavba z roku 1733, ( posvěcen 30. 5. 1734) se sakristií, k níž na severu přisedá kaple svatého Judy Tadeáše. Loď klasicistní po empírové přestavbě v letech 1830 – 31. Nad portálem je slepé půlkruhové okno a nad ním letopočet 1830.

Nyní v čele presbytáře stojí hlavní oltář Panny Marie Sedmiradostné z roku 1886. Oltářní architekturu všech oltářů dělal polický truhlář Kajetán Pejskar z Police nad Metují, sochařskou výzdobu Ferdinand Demetze ze Sant Ulrychu v Tyrolsku. Uprostřed retabla za skleněnou výplní je plastika svatoňovické Madony.

Soška Sedmiradostné Panny Marie svatoňovické pochází od lidového řezbáře chromého rolníka Jana Karáska z nedalekého Odolova, který ji vyřezal v roce 1715. Původní polychromie úpického malíře Václava Nývlta zmodernizována v polovině 20. století. Prvně byla vyvěšena 27. 10. 1715 v dřevěné skříňce na třešni - odtud název "Panna Maria na třešni". K vysvěcení kostela v roce 1734 přenesena na oltář v kostele. Zdobená kasička na přední straně má oválné pouzdro s ostatky svatého Jana Nepomuckého, které se dávají poutníkům k líbání. Odívána bývá novodobým pláštíkem z textilií.Kolem rámu zasklené skříňky figurální výzdoba soškami desíti andělů nesoucích různé hudební nástroje. Holubička nad nimi znázorňuje Ducha svatého.

V bočních nikách hlavního oltáře jsou sochy slovanských věrozvěstů (díla z roku 1886): na evangelijní straně sv. Metoděje, biskupa, na epištolní straně sv. Cyrila, mnicha. Na svatostánku je pták pelikán pocházející z r. 1886. Dle pověsti si rozdírá vlastní hruď, aby nakrmil svá mláďata svou vlastní krví. Tato přírodovědná, biologicky nepravdivá představa bývala v umění používána jako obraz vykupitelské smrti Božského Spasitele. Naznačuje tím Krista, který pro nás na kříži prolil svou vlastní krev. Z roku 1886 pochází i dvě sošky klečících andělů adorujících Pána Ježíše ve svatostánku umístěné v predele hlavního oltáře, jedna na evangelijní straně, druhá na straně epištolní.

Nová liturgická úprava v kněžišti pochází z roku 1975. Jejím navrhovatelem a zhotovitelem byl farář Václav Hartman z Hronova, který měl před kněžstvím Vyšší umělecko-průmyslovou školu v Praze. Obětní stůl má vpředu tři mědirytiny: pohledově vlevo Panny Marie Bolestné, uprostřed hlava Krista trním korunovaného, pohledově vpravo sv. Josefa s lilií čistoty. Ambon má relief sv. apoštola a evangelisty Jana s atributem orla.Na podstavci v presbytáři čelem k oltáři stojí novodobá socha svatého Josefa, snoubence Panny Marie, darována sem v roce 1978. Na vítězném oblouku naproti kazatelně visí velký kříž s Ukřižovaným Kristem z roku 1899, pod ním socha Panny Marie Sedmibolestné z roku 1905.

Naproti na evangelijní straně vítězného oblouku je kazatelna. Na její stříšce socha Dobrého Pastýře - Pán Ježíš s ovečkou na rameni, pořízen roku 1887. Vedle kazatelny vpředu lodi v rohu u vítězného oblouku je boční oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1887. Ve středu v nice se nachází socha svatého Jana Nepomuckého. Na epištolní straně lodi vpředu v rohu je boční oltář sv. Barbory, patronky horníků, z roku 1888, v nice oltáře soška sv. Barbory. Patronka horníků stojí nad uhelnou slojí, kde jsou tři figurky havířů při své práci ve štole při dobývání uhlí. Figurální výzdobu oltářů dodala řezbářská firma Ferdinanda Demetze z Tyrol.

Křížová cesta má 14 zastavení kolorovaných plastik v rámech, rozmístěných po zdech na dvou stranách lodi. Zhotovena v roce 1903, totéž bledších barev je v Mariánském sadě z roku 1893. Když si vše porovnáme s obrazy v kostelech v Batňovicích, Horních Vernéřovicích, Radvanicích a Janovicích, kde se všude jedná o dílnu trutnovského malíře Ignáce Russe, vidíme tu sériovou výrobu „uměleckého díla“.

Varhany na kruchtě jsou nástroj s kuželovými vzdušnicemi. Do jednotného vybavení interiéru uzpůsobené v polovině 20. století. Traktura manuálů je mechanická, traktura pedálu pneumatická. Na dvou manuálech a pedálu je celkem 17 rejstříků. Zhotovila firma Jan Tuček, Kutná Hora, roku 1901.

Nástěnné malby až na šestou radost jsou z roku 1899 od Ludvíka Nejedlého z Nového Bydžova.

1. radost - Zvěstování Panně Marii - je na vítězném oblouku v rohu lodi kostela vpředu na epištolní straně.

2. radost - Navštívení Panny Marie u Alžběty v Judských horách -je umístěna uprostřed lodi kostela na epištolní straně.

3. radost - Narození Páně v Betlémě - na epištolní straně v lodi vzadu nad zábradlím kůru.

4. radost - Obětování Páně (Pána Ježíše v chrámě) - na evangelijní straně v lodi kostela vzadu nad zábradlím kůru.

5. radost - Nalezení dvanáctiletého Ježíše v chrámě - na evangelijní straně uprostřed lodi kostela.

6. radost - Vzkříšený Ježíš zjevuje své Matce.

7. radost - Nanebevzetí a Korunování Panny Marie - je umístěna na klenbě presbytáře.

V rozích klenby presbytáře kolem nástropní malby Korunování jsou čtyři evangelisté: sv. Matouš, sv. Marek, sv. Lukáš a sv. Jan. Na stropě v lodi je freska - Immaculata ( Neposkvrněná Panna Maria) mezi dvěma anděly, stojí na zeměkouli, s měsícem pod nohama, s 12 hvězdami kolem hlavy, nohou šlape na jedovatého hada.

Kostelní jesličky, "betlém" - s pozadím města Betléma a figurkami, pochází z roku 1945, staví se pouze na vánoční dobu vzadu v kostele. Secesní reliéf - majolikový obraz Pána Ježíše v Getsemane - pod kruchtou na epištolní straně lodi vzadu kostela vpravo od vchodových dveří, před dveřmi na kůr, výrobek keramické továrny v Rakovníku z roku 1910, Kristus Pán v Getsemanské zahradě se krví potí a anděl ho posiluje. Zpovědnice naproti byla pořízena roku 1951. Nábytek v zákristii v roce 1952. Obojí zhotovila firma Břetislav Kafka v Červeném Kostelci.

Vitráže (ozdobná barevná okna). Okno s IHS (zkratka jména Ježíš) darované roku 1915 osadníky Velkých Svatoňovic a okolí. Okno s monogramem Maria, vyrobila firma Krišpín z Prahy (obě pořízené na památku 200 let od vzniku poutního místa). Dvě okna s medailonem kříže (z roku 1914); jedno věnovala p. Františka Dvořáčková, druhé p. Marie Hentschelová. Okno znázorňující Davida, starozákonního krále a pěvce hrajícího na harfu na kůru směrem do náměstí z r. 1949.Okno na kterém je svatá Cecilie, patronka zpěvu a hudby ( směrem k faře ) pochází také z roku 1949.

Zvon "Budislav" je z roku 1884 a zvon "Ke cti Panny Marie" z r. 1970. V srpnu 1834 před kostelem v náměstí vybudováno schodiště, kde pak roku 1840 na kamenném podstavci postaven železný kříž. Nynější úprava však pochází z roku 1950.