Historie poutního místa

Svatoňovická sedmipramenná "Studánka" byla známa od nepaměti. Už za třicetileté války se zde lidé ukrývali. Na začátku 18. století pozemek kolem pramene patřil usedlosti rolníka Václava Šrejbera. Ten chtěl do výklenku nad vraty svého statku umístit sošku Panny Marie. Lidé, kteří chodili kolem jeho statku ke studánce, přesvědčili hospodáře, aby sošku zavěsil na suchou třešeň, která stála nad studánkou. Roku 1709 v kruté zimě třešeň zmrzla a zůstala už suchá. Na ní v neděli 27. října 1715 sedlák Václav Šrejber zavěsil dřevěnou skříňku se soškou Panny Marie

Za pět dní po vyvěšení sošky došlo k uzdravení Davida Dröschela ze Slavětína za Radvanicemi. Trpěl epilepsií a měl chromé nohy i ruce. Zdálo se mu, že je ve Svatoňovicích u studánky a nad ní na suché třešni je soška Panny Marie. Hlas jej vybízel, aby tam šel, vodou ze studánky se omýval a ji pil. Když bude s důvěrou prosit, na přímluvu Panny Marie mu Pán Bůh dá zdraví.

Až když se sen ještě dvakrát opakoval, nechal se na slavnost Všech svatých 1. listopadu 1715 dovézt na trakaři do Svatoňovic ke studánce, vodou se omýval, ji pil, vroucně se modlil k Panně Marii a skutečně se uzdravil. Domů se už vrátil pěšky. V následujících letech pracoval v Trutnově a okolí bez nejmenší známky dřívější nemoci. 

Roku 1716, po sedmi letech, co třešeň byla suchá, na sv. Jana Křtitele 24. června třešeň rozkvetla na sedmi větvích a na sv. Václava 28. září se na ní červenaly třešně. 

Věhlas studánky přiměl majitelku náchodského panství, kněžnu Annu Marii Viktorii Piccolomini de Aragona, rozenou hraběnku Kolowrat - Liebsteinskou ( - Naše paní kněžna - ) vystavět zde barokní kapli. Pozemek se studánkou vrchnost získala tím, že Šrejberovi za něj dala panskou louku pod záleským kostelem. Pozemek pak poskytla pro církevní stavbu, lázně a panskou hospodu. Dne 24. srpna 1731 dáno povolení biskupskou konzistoří v Hradci Králové a hned bylo započato se stavbou. V roce 1732 byla soška nejprve přenesena do dřevěné kaple, třešeň pokácena a ještě téhož roku byla dokončena stavba osmiboké barokní kaple před původní studánkou. V roce 1733 se stavěl poutní kostel. Měl zděný kamenný presbytář, loď však byla tehdy roubená z dřevěných trámů s mezerami ucpanými mechem, podlaha dlážděna pískovcem. Dne 30. května 1734 byl kostel benedikován a zasvěcen ke cti Sedmi radostí Panny Marie. Do něho na hlavní oltář přenesena soška Panny Marie.

Historii poutního místa sepsal David Antonín Nývlt (Neiwelt, Nywelt, 1696-1772),  zámecký  důchodní v Náchodě a pozdější správce náchodského panství. V roce 1736 vydal v Praze tiskem českou knihu "Prospěšný potok vod na nejvyšších pahrbcích panství Jeho Milosti knížecího náchodského vprostřed polí svatoňovských, všem potřebným a chudým hledajícím vod mariánské pomoci hojně prýštící, v prospěšnosti jednoho každého zde vyhledávajícího" (německý překlad "  Heilsamer Brunn-Quall der Marianischea Andacht" byl vydán v Kladsku ).  

Návštěvnost Studánky stoupala. Obchodníci a řemeslníci tu mohli úspěšně podnikat. I několik rodin z Úpice se usadilo v okolí kostela a lázeňského domu. Tak vznikly Malé Svatoňovice, kde roku 1882 začalo působit obecní zastupitelstvo a Malé Svatoňovice se začaly odlišovat od Velkých Svatoňovic. 

V létech 1829 - 31 zde působil P. Josef Regner, známý z kroniky Aloise Jiráska "U nás" jako "Havlovický". V té době náchodské panství vlastnila kněžna Kateřina Zaháňská, známá postava z "Babičky" Boženy Němcové. Také babička s Barunkou konaly pouť do Malých Svatoňovic. Za P. Regnera byl kostel přestavěn empírově. Roku 1829 dřevěná část kostela již byla sešlá a nestačila vzrůstajícímu zájmu poutníků. Proto bylo rozhodnuto nahradit dřevěnou loď kostela zděnou s tím, že bude ponechán pouze opravený presbytář. Jenže obce nebyly ochotny rozšiřovat své robotní závazky. Úpici prý není kostel k prospěchu. Přesto v květnu 1830 dřevěná část zbourána a roku 1831 přestavba dokončena. Na začátku června 1832 znovu postavena kazatelna a dva postranní oltáře.

( POKRAČOVÁNÍ PŘIPRAVUJEME )

Malé Svatoňovice.pdf
Anna Viktorie Ludmila Piccolomini - výročí.pdf